directions_bikeMČR XCM Karlovy Vary (kat. 27./44, celk. 110./186)

Zajel jsem si mistrák s mistry. Sice jsem elitní borce viděl pouze před startem a potom při vyhlášení na stupních vítězů v cíli. Ale můžu říct, byl jsem tam s nimi. A svou malou challenge jsem taky zvládl!
Poslední závod Českého poháru XC maratonu se v Karlových Varech jel zároveň jako mistrovství republiky. Sešla se tu tak téměř kompletní česká maratonská špička, která si to přijela rozdat o medaile a dres v barvách trikolory.
A pořadatelé tradiční trasu v okolí lázeňského města náležitě vylepšili. Kdo by řekl, kolik se tu najde výživných prudkých kopců i technických a hravých sjezdů. Ale podařilo se a především nová pasáž u Goethovy rozhledny nabídla zábavu v podobě úplně nově postaveného singltrailu a následný kamenitý výjezd řádně prověřil křečky v lýtkách.
Ale nejdřív jdeme na start. Mistrovský závod jedou ženy a muži odděleně, takže chvíli před devátou se vydala na trať hezčí část pelotonu. Pak se u startovní pásky srovnaly asi čtyři desítky licencovaných elitních borců a za nimi ostatní - další nabušení mladí kluci bez licencí, výkonnostní hobíci, strejcové s lýtky jako konve, angrešti, baťůžkáři a další dobrodruzi. Já se nejprve nacpal do první řady - udělat si fotku - a pak se zařadil na konec, kde jsem vyhledal svůj cíl pro tento závod - chlapíka s nápisem "Brutal šnek" na zádech - tak aspoň toho chci dnes předjet.
První dělení závodního pole nastává hned po startu při výjezdu k rozhledně Diana. Tu pro jistotu vyjíždíme dvakrát. V technickém sjezdu u zasávky lanovky Jelení skok poprvé letím přes řídítka a předvádím jelení skok fotografovi, který zde číhá jako sup na svou kořist. Jenže má objektiv zrovna skloněný k zemi! Tak nic, neuvidíte to. A já ztratil Šneka.
Po 15 kilometrech máme v nohách tři těžké výjezdy a hodinu závodu za sebou. Poprvé překračujeme říčku Teplou a míříme na východ k vřesovištím u karlovarského letiště. Tady je trasa bez technických záludností. Prostě je potřeba se kousnout a šlapat co to dá po šotolině v lesích u Březové až k Andělské hoře a zpátky přes Olšová Vrata. Jsme rozeseti po trati jako korálky a celkem se mi dařilo jich pár navléknout a předjet. Na mezičas na přijíždím na 132. místě celkově. Nic moc, ale kvůli tomu tu na konci startovního pole nejsme.
Od hvězdárny následuje nová pasáž trati - směr Goethova rozhledna a zdejší Goetrail park, který místní nadšenci vybudovali a od letošního června oficiálně otevřeli veřejnosti. Asi tři kilometry dlouhý sjezd s klopenkami není nic pro mě. Bez teleskopky jsem na kole vysoko jak na štaflích, ale nějak to zdrncám dolů a následuje další z mnoha prudkých výjezdů, tentokrát i dost kamenitý, zpátky k rozhledně. A je tu okamžik dnešního dne. V zatáčce nad sebou vidím dres "Brutal Šneka". Jdu po něm, předjíždím, zrychluji z 5 km/h na 5,5 a závratnou rychlostí ho nechávám za sebou!
Po dalším sjezdu od Vítkova vrchu se vracíme Teplé, kde je další oblíbený fotopoint pořadatelů - brod. Po jeho překonání následuje dlouhé prudké stoupání ke Kazatelně. Vidím všechny svaté, ale nakonec jsem nahoře. Cíl se blíží. Ještě několik krátkých stoupání a rychlých sjezdů namotaných v lese nad městem a pak už jen sjezd k cíli u KV Arény. Pro mě je z toho 110. místo v celkovém pořadí a 26. flek v kategorii Masters II. - letos nejhorší umístění ze všech závodů ČP. Ale vzhledem ke konkurenci jsem s tím počítal. Brutal šnek dokončil 124.
Mistrovský titul si vyjel Martin Stošek. V cíli byl o 1,5 hodiny dřív než já :-). Mezi ženami se radovala Jitka Čábelická.